Škoda Roomster Concept 2003 a vývoj sériové podoby

Studie vozu zaměřeného především na mladé a aktivně žijící rodiny pod názvem Roomster byla představena na autosalonu ve Frankfurtu nad Mohanem 9. září 2003. Očekávána tenkrát byla spíše druhá generace Octavie, hlavním trhákem se ovšem stal tento koncept. Reakce byly veskrze pozitivní. Něco tak odvážného u automobilky Škoda ještě nikdo nikdy neviděl. Design byl natolik originální, že si jej šlo těžko představit ve výrobě. Přesto se již tehdy objevily spekulace o sériové výrobě a to kvůli firemním materiálům, ve kterých stálo: „Výroba vozu v této podobě není plánována.“ A právě slova „v této podobě“ mnohé naznačila.

Panoramatické přední okno, rozdílné tvary bočních oken na obou stranách, posuvné dveře (navíc jen na pravé straně), prosklená záď, dva prosklené pruhy na střeše a na přídi pak zcela nový styl masky chladiče, moderní optika světlometů a blízko u sebe umístěné mlhovky. Záď zdobil minimální převis a rozměrné, svisle orientované koncové svítilny. To a mnohé další designové a konstrukční prvky dodávaly tomuto minivanu nezaměnitelný styl.

Vůz zaujal též neuvěřitelně prostorným interiérem. Byl vytvořen v techno stylu a přesto mu nechyběla praktičnost. Například přední sedadla šla otáčet o 180 ° a cestující na předních sedadlech by tak měli možnost pohodlně komunikovat se zadními cestujícími, samozřejmě pokud by vůz stál. Před zadní posuvnou lavicí se nacházel obrovský prostor, ve kterém by bylo podle skic možné převážet jízdní kola.

Koncept je dokonce schopný pohybu, zabudovaný je v něm myslím motor 1.2 HTP a svého času se projížděl po Hradčanském náměstí. Druhou zajímavost, o které se málo ví, představuje výklopný displej navigace na palubní desce.

Další varianty

Stánek Škody na IAA Frankfurt předváděl ve formě modelů v měřítku 1:4 další varianty, které by šlo od výchozího prototypu odvodit. Šlo o užitkovou „plechovku“, pickup, taxi a dokonce kupé.

Užitková varianta našla sériové pokračování v modelu Praktik, kupé bylo o tři roky později následováno podobně koncipovaným Joysterem. Na pickup si výrobce pomýšlel opakovaně, naposledy v roce 2013, kdy vznikl prototyp Yeti Pick-up. Odlišnosti taxi verze od výchozího konceptu nejsou známé.

Vývoj

Jak vůbec ve Škodě vznikla myšlenka vyvinout Roomstera? O úplném začátku prací velmi zajímavě hovořil dr. Harald Ludanek, tehdejší šéf technického vývoje ve Škoda Auto, v jarním čísle Škoda Magazínu v roce 2007:

Harald Ludanek

Roomster kompletně vznikal v Česaně. Pamatuji si, jak jsme v listopadu 2002 v pátek odpoledne poprvé o Roomsteru mluvili v malém kroužku techniků. Tenkrát jsme měli pochybnosti, zda to celé zvládneme. Dlouho a důkladně jsme o celé věci diskutovali. Skončili jsme až v noci a mně uletělo letadlo domů. To byl ovšem důvod, abychom na této myšlence pracovali i během víkendu.

Je všeobecně známým faktem, že Roomster spojil přední část platformy Fabie se zadní částí z Octavie. Střední část byla nově vyvinuta. Svým způsobem tak Roomster znamenal revoluci v oblasti koncernových platforem. Na otázku, zda bylo těžké tuto koncepci prosadit, odpovídá dr. Ludanek:

Jméno

Unikátní spojení dvou vozů do jednoho podtrhuje též vtipně vymyšlené jméno, jež je složeninou dvou anglických slov. „Room“ znamená prostor či pokoj a „ster“ odkazuje na sportovní vozy typu roadster. Výrobce si jméno nechal zaregistrovat na Úřadu průmyslového vlastnictví dne 10. 3. 2003.

Design

Vedoucím designu mladoboleslavské automobilky byl v době vývoje modelu Roomster Thomas Ingenlath (na fotce vlevo, z druhé strany stojí Harald Ludanek). Designu Škody šéfoval od března 2000. V lednu 2006 nastoupil na místo vedoucího design centra VW v Potsdamu. Roomstera tedy do světa při mezinárodní premiéře na autosalonu v Ženevě 28. února 2006 uváděl již jako býválý šéfdesignér. Ingenlathovým nástupcem se stal Jens Manske, jehož asi nejvýraznějším dílem se ve škodovce stala žlutá studie Joyster. Již v roce 2008 jej střídal Jozef Kabaň.

Autoři

V nákresech vidíme podepsané další designéry:

• Peter Wouda byl od ledna 2000 do února 2006 vedoucím exteriérového designu Škody. Jeho podpis je na skicách Roomsteru nejčastější a skoro si myslím, že design je nápadem spíše jeho, než pana Ingenlatha.

  Vidět jej při kreslení můžeme v tomto videu:
• Miroslav Jaskmanicki: hlavní designér interiéru Superbu druhé generace, od 2016 vedoucí designu Škoda v Číně.
• Peter Olah: v letech 2002–2005 na pozici Creative Designer (vývoj exteriérových a interiérových návrhů), od prosince 2020 vedoucí designu interiéru ve Škoda Auto.
• Jan Tuček: ve Škodě od 2001, v roce 2003 na rok do Audi, pak návrat do Škody až do roku 2007.

V týmu designérů a modelářů byli dále přítomni:

• Václav Capouch: netřeba představovat, do výroby doprovázel už Favorita, velké zásluhy si připsal též u Felicie.
• Zdeněk Cibulka: pod vedením Thomase Ingenlatha navrhnul na základech prvního Superbu nádhernou Škodu Tudor.
• Daniel Petr: známý např. jako autor karoserií Combi a sedan u první generace Fabie.
• Jiří Hadaščok: podepsán pod faceliftem dvojkové Fabie a Roomsteru (viz dále).

Roomster Concept vs. sériový Roomster

Na první pohled se sériový Roomster od své studie příliš neliší. Nejvýraznějšími designovými změnami jsou páté dveře, které byly u studie celé prosklené a levá strana automobilu, která je u série shodná s pravou.

Velmi odlišný je interiér obou Roomsterů, ačkoliv na palubní desce i výplních dveří lze vysledovat jistou podobnost tvarů. Čtyřmístná studie se chlubila posuvnou zadní lavicí v rozsahu 750 mm, sériově se pak posouvají obě krajní zadní sedadla a to ve skromnějším rozsahu 150 mm.

Podstatně odlišné jsou proporce obou Roomsterů. Studie měřila na délku 4 055 mm, na šířku 1 843 mm a do výšky 1 699 mm. Stála na podvozku s rozvorem náprav 2 710 mm. Sériový Roomster byl hlavně delší (4 205 mm) a užší (1 684 mm), narostl do výšky 1 607 mm a rozvor dostal o něco skromnější hodnotu 2 617 mm. Co však zůstalo nezměněné, je základní myšlenka – vpředu kokpit, vzadu obývák.

Z konceptu se podařilo na sériový model přenést design litých kol, jen pochopitelně v menších rozměrech. Zatímco studie obouvala pneumatiky 255/40 R19, sériová kola byla buď 205/45 R16 nebo 205/40 R17. Ano, tento design existoval u modelu Scout ve dvou rozměrech. Menší kola nesla název Arktos a Scout je obouval standardně, sedmnáctky nazvané Kentaur byly na přání.

Facelift sériového modelu

V případě Roomstera přišel facelift po standardních čtyřech letech od uvedení. Spřízněná Fabia 2 byla uvedena v roce 2007, Combi dokonce o další rok později. Fabia Combi druhé generace s původní tváří se tak vyráběla pouhé dva roky, což je u Škody docela kuriozita. Facelift reagoval na kritiku laické i odborné veřejnosti, kterým se nezamlouvalo příliš útlé vzezření původních tvarů. Důležitou novinkou bylo také důkladně řešené denní svícení, které do té doby obstarávala hlavní světla. To proto, že při přípravě původního modelu legislativa denní svícení ještě nevyžadovala.

Jiří Hadaščok pracoval v době přípravy modelu Roomster coby modelář a poté se stal autorem faceliftu. Facelift dvojkové Fabie a Roomstera přitom vznikl za úsměvných a šťastných okolností.

Díky neobvyklému postupu se podařilo připravit model na prezentaci, přičemž obě poloviny vozu byly trochu jiné.

K jeho překvapení pak management do sériové výroby vybral právě „narychlo“ navrženou stranu, která prý byla „mnohem líbivější“, jak měl s úsměvem dodat Hadaščok.

Tvář Fabie 2 RS

Model Fabia se sportovní verze RS dočkal naposledy ve své druhé generaci, stalo se tak však až po faceliftu. Důvodem mohl být i problém s napojením drsněji působícího nárazníku ke zbytku přídě. Např. i časopis Svět motorů v roce 2007 psal, že „nová Fabia působí dobráckým dojmem a těžko si dovedeme představit její zlé provedení RS“. Automobilka nechala pod pokličku nahlédnout v roce 2021, kdy bez dalších podrobností zveřejnila nerealizovaný design modelu RS před faceliftem. Zejména příď působí prazvláštně. Možná právě proto se s eresem čekalo až na facelift, jehož plošší maska a světla ladila se sportovním předním nárazníkem lépe.

Přijďte se podívat

Designové studie vozů Roomster (2003), Tudor (2001), Ahoj! (2002), Yeti (2005), Joyster (2006) a dalších lze obvykle naživo spatřit v depozitáři Škoda Auto Muzea v Mladé Boleslavi. Občas tam některý chybí, obsazení veřejného depozitáře je proměnlivé.

V roce 2023 byl Roomster z depozitáře vytažen do hlavní budovy muzea, takže si jej šlo krásně prohlédnout ze všech stran, což v jeho obvyklém stanovišti v depozitáři nelze. V roce 2025 jej naopak schovali do neveřejného depozitáře, takže se zatím musíte spokojit s mými fotkami. Zde lze detailně prozkoumat odlišně řešené boky.